Mutační analýza genu p53

Změna ve struktuře genu pro nádorový supresor p53 je vůbec nejčastější genetickou změnou detekovanou v buňkách lidských nádorů. Podle současného modelu funkční protein p53 chrání buňky před genetickými poruchami a je jedním z důležitých faktorů, které regulují programovanou smrt buněk apoptózou včetně apoptické odpovědi na radioterapii a chemoterapii. Funkční stav p53 může být alespoň u některých typů nádorů užitečným prognostickým markerem. Byla rovněž prokázána souvislost mezi zárodečnými mutacemi a rizikem vzniku nádoru. Zárodečné mutace v genu pro p53 jsou nejčastější příčinou (50-80%) Li-Fraumeni syndromu, poměrně vzácného dědičného onemocnění s vysokým výskytem malignit různé histogeneze v mladém věku, a byly také zjištěny u dalších chorob, např. u některých pacientů s násobnými nádory a vzácně u pacientek s nádory prsu. Detekce zárodečných mutací p53 může proto pomoci při určování rizika vzniku rakoviny. Existuje několik metod, které je možné využít pro určení patologických změn p53 v klinickém materiálu. Metody lze rozdělit do tří základních skupin: 1. imunohistochemické metody, 2. funkční metody a 3. molekulární analýzy. Z molekulárních analýz je důležitá zvláště možnost přímého sekvenování DNA, jehož největší výhodou je možnost přesně určit místo, v němž došlo k mutaci genu pro p53. Proto jsou analyzovány všechny kódující exony (2-11), nekódující exon 1 s přilehlými intronovými oblastmi.